Slunéčko sedmitečné
Slunéčko sedmitečné je nejběžnějším slunéčkem v Evropě a jeden z nejznámějších brouků.
Vzhled - Slunéčko sedmitečné je asi 10 mm dlouhé, tvar těla je téměř polokulovitý, jen mírně protáhlý dopředu. Má červeně zbarvené krovky se třemi černými tečkami na každé straně a jednou tečkou společnou pro obě krovky. Larva je šedočerná, někdy i s nádechem hnědé nebo modré, s četnými černými a méně četnými žlutooranžovými, oranžovými nebo červenooranžovými skvrnami.
Vývoj - Samička na jaře volně naklade vajíčka do štěrbin nebo na spodní strany listů. Larvy se vylíhnou zhruba po týdnu a zakuklí se v závislosti na teplotě tak 30-60 dnů (čím tepleji, tím je vývoj rychlejší). Vykrmené larvy se zakuklí a po týdnu či dvou se ze závěsu na rostlinách vylíhne zbrusu nová beruška – je jasně červená, zatímco starší jedinci, kteří již přezimovali, jsou tmavší, až do hněda. Mladá slunéčka přezimují, teprve druhým rokem se rozmnoží a ještě v létě jejich život končí.
Rozšíření - Slunéčko sedmitečné je velmi rozšířeným druhem žijícím téměř všude, kde se vyskytují mšice a červci, jimiž se živí jak larvy, tak dospělí jedinci.
Význam - Je považováno za užitečný druh efektivně likvidující výše zmíněné škůdce (jedna larva zkonzumuje během svého vývoje až přes 600 mšic).
Obrana před predací - Dospělec se v nebezpečí stává mrtvým a bezvládně padá na zem. Je-li s ním manipulováno, vylučuje oranžovou šťávu obsahující alkaloidy , díky čemuž je pro řadu potenciálních predátorů (zejména ptáků) nechutná a jedovatá. Podobně jedovaté jsou i larvy a kukly. Z tohoto důvodu mají slunéčka jen omezené množství potenciálních nepřátel.
Říše: | živočichové (Animalia) |
Kmen: | členovci (Arthropoda) |
Podkmen: | šestinozí (Hexapoda) |
Třída: | hmyz (Insecta) |
Podtřída: | křídlatí (Pterygota) |
Řád: | brouci (Coleoptera) |
Podřád: | všežraví (Polyphaga) |
Čeleď: | slunéčkovití (Coccinellidae) |
Rod: | slunéčko (Coccinella) |